Maďarsko je jednou z nejbohatších zemí na termální prameny. Po celé zemi vyvěrá více než tisíc léčivých horkých pramenů a všechny mají nějaké zvláštní léčivé účinky. Termální voda objevená na mnoha místech Maďarska proslavila během několika desítek let jeho dosud neznámá města po celé Evropě. Přírodní léčebné kúry se staly v posledních letech velmi populární. Maďarsko zaujímá v lázeňství velmi významné postavení díky svým hojným zdrojům termálních a léčivých vod. S malou nadsázkou se říká, že v Maďarsku stačí zarazit hůl do země a vyrazí termální voda, která s trochou štěstí bude mít léčivé účinky.

Termální lázně Maďarsko: Historie

Na území Maďarska byly první lázně založeny Římany. Nevlastní syn císaře Nera, Tibérius Nero, dobyl Pannonii a ve stejné době vznikla první římská sídliště na pravém břehu Dunaje území dnešní Budapešti. Dobyvatelé záhy obrátili svoji pozornost na termální prameny při úpatí hor a začali rozvíjet k plnému rozkvětu koupelovou kulturu v sídle Pannonie (v Aquincu), jež byla dovedena až k luxusu. Na tomto místě vzniklo jedenáct lázní, částečně veřejných, částečně soukromých, což dokládají detaily okázalých koupelen domů bohatých měšťanů.
Lázně byly napájeny prameny vyvěrajícími na úpatí budínských vrchů. Později rytíři řádu johanitů založili v roce 1178 lázeňskou nemocnici v Budě, na místě dnešních lázní Császár (císař) a Lukács, a o několik let později pak další na úpatí hory Gellért. Na severním cípu Margaretina ostrova, kde vyvěraly sirné prameny, vznikla nemocnice na léčení lepry (Leprosorium).

Turecké dědictví

I během 150leté turecké nadvlády lázeňství vzkvétalo a vznikaly dokonce četné nové lázně, z nichž část zůstala zachována téměř v nezměněné podobě do dnešních dnů. Lázně jsou provozovány a připomínají vynikající architektonické a kulturní tradice minulosti. Jsou dochovány jedny z nejhezčích lázní s původními tureckými kopulemi, lázně Císařské v současné době největší světový revmatologický ústav, i lázně Lukács napájené již od dob vlády Turků vodami z vřídel artéských studní (nejhlubší artéská studně byla až 1000 metrů hluboká). Odsud byla léčivá voda odváděna i do jiných lázní potrubím vydlabaným z modřínů.

Jak působí léčivé vody

Jedná se v podstatě o komplexní léčivý účinek: od fyzikálních vlastností vody (teplota, proudění, vztlak) po chemický účinek látek rozpuštěných ve vodě. Tyto látky organismus absorbuje prostřednictvím pokožky, zároveň jiné látky stejnou cestou z organismu vylučuje a navíc přijímá rozpuštěné látky z páry vznášející se nad vodou.
Potíže pacientů s chronickým onemocněním pohybového aparátu se v roce následujícím po lázeňské kúře podstatně snižují.
Kromě koupelí léčivou vodou patří k léčení i slatinné zábaly. Bahno ve formě zábalů je nesmírně účinné při chronickém onemocnění pohybového ústrojí a při gynekologických potížích.

Léčivé účinky

Maďarské léčivé minerální vody patří do skupiny  vod zemitých, což jsou hydrouhličité vody s obsahem vápníku a hořčíku, a doporučují se především k léčení:
  • chronických degenerativních onemocnění páteře a kloubů,
  • svalového revmatismu,
  • poúrazové rehabilitaci,
  • při onemocnění způsobeném nedostatkem vápníku,
  • onemocnění kůže,
  • ženských chorobách,
  • neplodnosti,
  • nervovém vyčerpání,
  • únavě, slabosti,
  • neaktivní formě dny,
  • Bechtěrejevově nemoci
  • a preventivních kůrách.
Léčivé vody můžeme využívat i formou pitné kůry a to v případě:
  • žaludečních potíží,
  • chorob zažívacího ústrojí,
  • onemocnění ledvin,
  • či jako inhalace při onemocnění cest dýchacích.

Lázeňská místa v Maďarsku

Mnohé pojišťovny v různých zemích podporují léčebné pobyty v Maďarsku vzhledem k vysoké kvalitě a účinnosti léčby. Přírodní léčivé faktory účinkují nejúspěšněji v lázeňských místech.
Lázeňská místa jsou taková města, nebo jejich části, která disponují takovými uznávanými zvláštnostmi, jako jsou:
  • léčivá voda,
  • zvláštní léčivé klima,
  • a také zařízeními nutnými k využití všech léčivých faktorů, lázeňskými domy, nemocnicemi, lázeňskými hotely a podobně.

Ochranné zóny

K ochraně pramenů a vrtů slouží vyznačení tak zvaných ochranných zón. V nich nesmějí být realizovány bez povolení a kontroly zdravotnických úřadů žádné stavby a zemní práce, jež by ohrozily odběr, čistotu pramene nebo složení vody, případně narušily průtok vřídelní vody. 
Ilustrační foto: Freeimages.com

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.