Rumunsko je rozlohou největší zemí jihovýchodní Evropy. Na severu sousedí s Maďarskem, proto lze návštěvou Rumunska „nastavit“ dovolenou v Maďarsku. Rumunsko je však tak zajímavou zemí, že se vyplatí navštívit ji jako hlavní poznávací cíl. Rumunsko nabízí prakticky vše, co si mohou turisté přát – od vysokých hor po mořské pobřeží. Rumunsko je členem Evropské unie, ale není v Schengenském prostoru. Proto musí turisté počítat s kontrolou na hranici. Pro cestování do Rumunska stačí platný občanský průkaz.
Obsah článku
Dovolená v Rumunsku: víno, hory a moře
Do Rumunska míří milovníci hor, především vyznavači vysokohorské turistiky, horských přechodů a lyžování. Rumunské Černé moře bylo jedním z mála míst, kam se mohli v dobách socialismu lidé z naší republiky dostat, a tak pohostinnost přímořských letovisek v posledních dvaceti letech využívali spíš Němci, Francouzi, Holanďané a rekreanti ze severských zemí.
V poslední době se už situace mění, možná i proto, že dorostla generace, která Rumunsko nezná. V malém zájmu našich turistů o tuto zemi možná sehrává své, že informovanost o životě v dnešním Rumunsku je minimální.
Rumunsko: Osobitá země
Románská země uprostřed slovanského světa s rozlohou 238 391 km² je rozdělena do jednačtyřiceti žup a má něco přes 19,5 milionu obyvatel. V hlavním městě Bukurešti jich žije přes dva miliony.
Z pohledu na přírodní krásy jsou Karpaty označovány za páteř země. Přírodní pokladnicí je i dolní tok Dunaje a jeho delta. A samozřejmě Černé moře.
Kulturní památky – kláštery v horách, kostely a mešity ve městech – vypovídají o dějinách národa, který musel neustále bojovat za uhájení vlastní kultury a identity. Po stažení římských legií z Dácie (roku 271 n. l.) dákorománské obyvatelstvo politicky, hospodářsky i kulturně spadalo do sféry vlivu římské říše a později byzantské říše na jih od Dunaje.
Státní svátek mají Rumuni mimo jiné 1. prosince, kdy si připomínají vznik jednotného národního státu připojením Sedmihradska v roce 1918. Hlavní náboženství je pravoslavné.
Současné Rumunsko je jiné než bývalo
Návštěvníci rumunských měst přijíždějící z Česka se dělí do dvou skupin:
- Starší, kteří si pamatují skutečně zoufalou ekonomickou situaci v socialistickém Rumunsku, stojí v údivu.
- Těm mladším připadá, že je všechno „normální“.
V Rumunsku už je všechno:
- hypermarkety evropských značek,
- fungující doprava,
- fungující informační centra.
- Hotely a penziony mají internetový rezervační systém, takže lze ubytování zajistit už z domu. A v případě, že je hotel nebo penzion v evropské databázi ubytování, je jistota, že bude na úrovni 21. století.
- Ceny jsou stejné jako u nás, ale většinou nižší.
Rumunština v mluvené podobě je pro nás sice nesrozumitelná, ale není problém domluvit se anglicky, německy nebo francouzsky. Psané rumunštině lze alespoň orientačně porozumět, protože se jedná o románský jazyk, který má základ v latině.
Dovolená u moře
Na pobřeží Černého moře v vyrostla v minulosti takříkajíc na zelené louce vysokokapacitní státní letoviska. Už dávno jsou zprivatizována a zmodernizována, přesto ještě v současné době stále procházejí rekonstrukcí, aby se vyrovnala evropským standardům. Musela být dostavěna chybějící infrastruktura a vlastně vše, co turistům chybělo. V současné době najdou rekreanti u Černého moře vše, ale za ,mnohem nižší ceny, než je obvyklé v populárních evropských přímořských destinacích. Turismus je odvětvím, které má v Rumunsku zřejmou perspektivu a má na čem stavět.
Zimní dovolená v Rumunsku
Rumunsko ale také vyplní všechny představy o zimní dovolené. V karpatských středicích lze lyžovat od prosince do března. Hory pokrývají jednu třetinu celé země. Lyžařská centra jsou rozseta ve všech částech rumunských Karpat, obvykle ve výškách mezi 800 a 1500 metrů nad mořem. Lyžařské tratě jsou situovány ve výškách mezi devíti sty a dvěma tisíci metry. Pro turisty je nabízeno množství možností ubytování, několika hvězdičkovými hotely počínaje a turistickými ubytovnami konče. Samozřejmostí jsou ve většině středisek půjčovny lyží a snowboardů, stejně tak jako i lyžařské školy.
Kromě lyžování lze využít také nabídku místních cestovních kanceláří k návštěvě přírodních či historických zajímavostí nebo si prožít romantický výlet na saních.
Nejnavštěvovanější rumunská střediska
- Poina Brasov. Jedno z nejmodernějších rumunských středisek. Středisko se rozkládá na masivu Postavaru (1800 m n. m.). Vedle množství sjezdovek a vleků zde najdete i několik bobových drah.
- Sinaia. Středisko je postaveno v nadmořské výšce 800 až 1000 metrů a až o dalších tisíc metrů výše je možno se dostat pomocí několika lanovek.
- Predeal. Středisko Predeal leží v jižní části rumunských Karpat ve výšce 1033 metrů nad mořem. Sjezdovky se pak nacházejí ve výšce kolem 1500 m n. m. V Predealu lze využít také v zimních měsících služeb horolezecké školy.
- Busteni. Středisko Busteni se nachází zhruba 130 kilometrů od Bukurešti a to ve výšce 880 m n. m.. Lyžovat lze v tomto středisku až do výše dvou tisíc metrů. Nedaleko střediska se pak nalézají dvě přírodní rezervace.
- Durau. Horské středisko Durau se nalézá ve východních Karpatech v nadmořské výšce 800 metrů.Kromě toho lze navštívit i přírodní rezervaci Ceahlau a celou řadu dalších přírodních i historických zajímavostí.
- Paltinis. Paltinis je jedno z nejvýše položených rumunských horských středisek (1442 m n. m.) a nalézá se v jižních Karpatech.
- Semenic. Středisko Semenic se nachází v jihozápadních Karpatech (pohoří Banát) a rozkládá se v nadmořské výšce 1400 metrů.
Foto: Rumunsko, Arad. (jez)
