Dunaj je hlavní vodní tepnou Maďarska. Na severu země tvoří státní hranici se Slovenskem. Délka řečiště Dunaje v Maďarsku činí téměř 430 kilometrů. Dunaj je v Maďarsku využíván k hospodářským, dopravním a rekreačním účelům. Na Dunaji v Maďarsku není postavena řádný přehrada.
Obsah článku
Dunaj: Vodní tepna Maďarska
Dunaj na území Maďarska vstupuje u Szobu a opouští je asi 15 kilometrů jižně od Mohácse. Ale ještě předtím, než oba břehy Dunaje začnou patřit Maďarsku, tvoří Dunaj státní hranici se Slovenskem a rozděluje na slovenskou a maďarskou část město Komárno – Komárom, Štúrovo a Ostřihom (Esztergom).
Cesta řeky
- První maďarským městem, které stojí na obou březích Dunaje je Szob.
- Za Szobem tok řeky vytváří hlubokou smyčku v malebné krajině: na pravém břehu se tyčí majestátní hrad Visegrad, na levém břehu je městečko Nagymaros, známé z kauzy nedostavěného vodního díla na Dunaji Gabčíkovo – Nagymaros.
- Za Visegrademse od Dunaje odděluje říční rameno, oba toky se stáčejí k jihu.
- Dunaj protéká Vácem, což je důležitý železniční bod a pro cestující vlakem do Budapešti často přestupní stanice na vlaky přijíždějící na budapešťské nádraží Keleti.
- Od Vácu (Dunajské ohbí) teče Dunaj skoro úplně jižním směrem do Budapešti.
- Rameno oddělené za Visegradem protéká letoviskem Szentendre a v okrajové část Budapešti se znovu připojuje k hlavnímu toku.
- Dunaj rozděluje hlavní město, historická část Buda s Budínem leží na pravém břehu.
- Od Budapešti teče Dunaj stále v jižním směru. Jeho tok kopíruje dálnice M6.
- Asi 15 kilometrů za Mohacsem Dunaj Maďarsko opouští.
Mezinárodní plavební cesta
Od Budapešti na jih nebyla na Dunaji vystavěna žádná velká města. Dunaj na území Maďarska není přehrazen žádnou přehradou. Tok je ale na mnoha místechb regulován – jako ochrana před záplavami.
- Dunaj funguje jako mezinárodní říční cesta.
- Jeho vody jsou využívány k zemědělským účelům.
- Dunaj rádi vyhledávají rybáři, rekreanti a vodní sportovci.
Osudné dunajské bažiny
- Pro Čechy je asi nezajímavější místo, kde Dunaj Maďarsko opouští, a to město Mohács (Moháč), u kterého se 29. srpna 1526 odehrála neslavní bitva mezi českými a uherskými oddíly proti vojskům tureckého sultána Süleymana II. Uherským a a českým oddílům velel mladý český král Ludvík Jagelonský, který po prohrané bitvě prchal a zahynul v dunajských močálech.
Historici připomínají, že moháčská bitva z roku 1526 byla historickým mezníkem s dalekosáhlými následky na pozdější dějiny střední Evropy.
Pro země české to mimo jiné znamenalo počátek habsburského područí.
Vodní dílo Gabčíkovo – Nagymaros
- Historie jednoho z největších komunistických projektů ve střední Evropě, vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros, sahá až do roku 1977, kdy Maďarsko a Československo podepsaly smlouvu o výstavbě a provozu společné soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros.
Od prvních momentů výstavby proti vodnímu dílu ostře protestovaly světové ekologické organizace a pro maďarský protikomunistický odboj se tato otázka stala klíčovou. Začátkem osmdesátých let se Gabčíkovo v Maďarsku stalo pro oponenty režimu nejen ekologickou záležitostí, ale součástí politického boje.
Po pádu komunismu však 31. října 1989 maďarský parlament definitivně rozhodl o zastavení prací v Nagymarosi.
Vyrovnání smluvních vztahů řešil několik let soudní dvůr v Haagu.
Slovenská část vodního díla – Gabčíkovo – byla postavena.
Dunaj
Dunaj je po druhá nejdelší řeka v Evropě. Protéká nebo tvoří státní hranici 10 zemí: Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko, Ukrajina. Délka toku činí 2 857 km. Rozloha povodí je 801 463 km2 a zasahuje do 19 evropských států.
Foto: Dunaj, říční přístav (freeimages.com)
