To, co jsou pro český národ Hradčany, je pro Maďary vrch Budín v hlavním městě. Rozkládá se nad řekou, byl na něm zbudován palácový komplex královského hradu. Všechny až pohádkově vypadající středověké stavby, jako je Rybářská bašta či Matyášův chrám, kde je uložena i téměř tisíc let stará původní uherská koruna, však byly postaveny až na konci 19. století, i když Matyášův chrám je údajně kopií původní, Turky zbořené gotické stavby.
Obsah článku
Krátká doba slávy
Budapešť byla stavěna jako hlavní město Uherska, které sahalo od Rijeky u Jaderského moře až na Podkarpatskou Rus a hluboko na území dnešního Rumunska. Vrcholná imperiální doba však trvala jen krátce, ani ne padesát let. Všechno, co dnes stojí v Budapešti za vidění, je právě pozůstatkem této velké doby. Ve stejné době vlastně Budapešť vznikla – z trojměstí Buda, Pešť a Óbuda. Jádrem dřívějšího středověkého hlavního města Uherska je budínský hrad a jeho okolí.
Prohlídka Budína
Na budínském vršku prý žili kdysi Keltové, ale skutečným centrem moci se zdejší prostor stal až za Bély IV., jenž se rozhodl na postavit zde pevnost. Byl tu zbudován i hradní komplex, později přestavěný na renesanční a ještě později na barokní zámek.
Procházková západní trasa po hradbách Budína je dlouhá asi kilometr.
- Původní Budín, který tu stával jako majestátní symbol moci maďarských králů, je vlastně celá čtvrť.
- Rozkládala se na asi šedesát metrů nad ostatní krajinou, na půldruhého kilometru dlouhém jazyku nad Dunajem, širokém až tři sta padesát metrů.
- Budín tvoří víc než sto sedmdesát budov, skulptur a paláců.
- Uvnitř, pod dlažbou, je další město a tisíce metrů chodeb a dómů, které měly sloužit jako úkryt ve válečném nebezpečí.
Královský palác
Královský palác je třísetmetrový komplex budov. Dnes jsou uvnitř různá muzea a galerie.
- Jeho stavba začala za Bély IV.
- Rozšířil ho Zikmund, a přeměnil v gotický hrad.
- Král Matyáš jej přestavěl na renesanční zámek.
- V boji o znovuzískání Budína byl palác poškozen a až do jeho barokní přestavby byl neobyvatelný.
- V 19. století v něm občas bydlívali členové císařské rodiny, zvláště pak manželka Františka Josefa Alžběta – Sisy. V té době měl 860 obyvatelných místností.
Matyášův chrám
Chrám byl na Budíně založen v roce 1255. Byl mnohokrát přestavován, až nabyl dnešní novogotickou tvář. Ale přece jen leccos tu zbylo z gotiky. Především věž. Její jádro je původní a už ve 14. století dosahovala současné výšky, tedy osmdesáti metrů.
- Chrám ale nebyl vždy křesťanským kostelem. Po sto čtyřicet pět let turecké nadvlády tu byla centrální mešita a z věže nahoře zaznívalo muezzinovo volání k některé z povinných denních pobožností.
- A ještě něco pamatuje Matyášův chrám. Uvedení Korunovační mše Ference Liszta a o nějakých sto let později i Te Deum budapešťské pevnosti Zoltána Kodaje.
- Hodny obdivu jsou i skleněné vitráže ze 14. století. Na jednom z nich je například zobrazen Ježíš Kristus v převtělení za beránka.
Rybářská bašta
Okouzlující výhled na Budapešť je z teras Rybářské bašty, bizarního komplexu z bílého vápence v novorománském slohu. Je vidět zdáli, pevně se včlenil do náměstí před kostelem svatého Matyáše a je tak trochu zdejší atrakcí. Něco jako Sacr-Coeur v Paříži.
Na Budín byla zbudována lanovka, která od roku 1870 z iniciativy hraběte Széchenyiho vozí nahoru a dolů návštěvníky. Stometrovou velmi šikmou trasu urazí doslova za pár minut.
Foto: Budapešť, hrad Budín (freeimages.com)
