Maďarské město Szeged leží až u hranic se Srbskem a bývá proto nazýváno bránou Balkánu. Starobylé město značné důležitosti bylo v roce 1879 naprosto zničeno vlnami rozvodněné a rozbouřené řeky Tizsy. Zničený Szeged byl během několika let znovu vybudován podle tehdy nejmodernějších urbanistických zásad za finančního přispění mnoha evropských měst. Zajímavé je i okolí města Szegedu.

Szeged: Nejstarší historie

Historie Szegedu, nejčastěji spojovaného s výrobou salámu a pěstováním papriky, je dlouhá a pohnutá. Místo výhodně položené nedaleko soutoku řek Tiszy a Maroše se těšilo pozornosti lidí již v dávných dobách. Archeologické nálezy dokládají osídlení již v mladší době kamenné.

Katedrála v Szegedu

  • V raně historické době se zde vystřídali Ilyrové, Keltové i jiné kmeny.
  • V době římanské vzniklo na břehu Tiszy opevněné překladiště zlata a soli dopravovaných po Maroši ze Sedmihradska.
  • Na konci 9. století obsadily Karpatskou kotlinu maďarské kmeny, samy však musely čelit náporu jiných nájezdníků.
  • Po zničujícím útoku Tatarů ve 40. letech 13. století nechal uherský král Béla IV. vystavět na břehu Tiszy kamenný hrad. V té době byl Szeged již městem a brzy se stal důležitým strategickým a církevním centrem.
  • Rozvoj byl přerušen vpádem Turků, ti vládli městu v letech 1543 – 1686.
  • Po osvobození z turecké nadvlády nastalo opět období rozkvětu.
  • V roce 1719 se Szeged stal svobodným královským městem a v roce 1849 nakrátko dokonce hlavním městem země, když zde nalezl své poslední útočiště revoluční zemský sněm.
  • V druhé polovině 19. století vstoupil do města pokrok v podobě železnice a parníků plujících po řece.

Jedné březnové noci roku 1879 vystoupila druhá největší maďarská řeka Tisza z břehů a pohřbila Szeged ve svých rozbouřených vodách.

Nové město v evropském duchu

Na místě starého města vzniklo po povodni město nové, vystavěné v jednotném stylu. Široké ulice vroubené stromy tvoří pravidelnou síť, která takřka nedovolí zabloudit. Budovy vnitřního města navozují atmosféru Athén, Florencie, Paříže, Vídně či Amsterodamu.

  • K nejzajímavějším stavbám patří novorománský votivní chrám, vybudovaný na paměť povodně 1879, se dvěma 91 metrů vysokými věžemi, který každoročně tvoří neobvyklou kulisu tak zvaným Hrám pod širým nebem, konaných na přilehlém Chrámovém náměstí.
  • Zajímavá je také novobarokní radnice propojená se sousedním domem místním Mostem vzdechů, po němž však nepřecházeli odsouzenci na smrt jako po jeho benátské předloze, ale vzdychající daňoví poplatníci.
  • O tom, že Szeged byl vždy městem, ve kterém se mísily různé kultury, svědčí srbský pravoslavný kostel a židovská synagoga vystavěná v exotickém maurském slohu.

Další zajímavosti Szegedu

Szeged ale nenabízí jen zajímavou architekturu. Najdeme tu termální lázně, koupaliště, zoologickou a botanickou zahradu, množství muzeí, několik kin a divadel.

Szeged je také městem mnoha parků a promenád. Návštěvník si může udělat příjemnou procházku po nábřeží Tiszy nebo usednout na lavičku ve stínu rozložitých platanů na Széchenyho náměstí, které se svými pěti hektary rozlohy patří k největším na světě.

Co navštívit v okolí Szegedu

Největší a nejlákavější zajímavostí v okolí Szegedu je Ópusztaszerský národní historický park – místo vzdálené asi 25 kilometrů severně od Szegedu. Právě zde v roce 896 poprvé zasedalo sedm kmenových náčelníků s knížetem Arpádem v čele. Dnes tuto událost připomíná památník knížete Arpáda z roku 1896.

  • V budově kruhového půdorysu je umístěn panoramatický obraz Árpáda Fezstye Příchod Maďarů do Karpatské kotliny (o rozměrech 120 krát 15 metrů, jeden z největších obrazů světa). Ze všech stran se na návštěvníka valí šiky divokých bojovníků. Při poslední rekonstrukci byl obraz ozvučen, a tak je slyšet dusot koňských kopyt, chrčení těžkých povozů, řinčení zbraní a nářek raněných.
  • Budova poskytuje i mírumilovnější podívanou. Třeba panoptikum maďarských panovníků (včetně Zikmunda Lucemburského), promenádu z konce minulého století nebo etnografickou a archeologickou expozici.
  • Jiná část parku představuje skanzen. Na cestě k němu míjíme základy kláštera z 11. století, vedle archeologických nálezů jediného opravdového svědka dávno zašlých časů. Ópusztaszerský skanzen je ukázkou venkovské i městské architektury konce minulého a počátku našeho století.

Severně od Szegedu se rozkládá Bílé jezero (Fehér-tó) s ptačí rezervaci. Mělké, rákosím porostlé jezero o rozloze 350 ha je oblíbeným útočištěm vodních ptáků. Při tahu jich tu bylo napočítáno na 250 druhů.

Mýtus segedínského guláše

V Szegedu je možno navštívit bezpočet restauračních zařízení a hospůdek. Od pivnic (sörözö) a vináren (borozó) nejrůznější úrovně až po luxusnější restaurace, kde ke standardnímu vybavení patří cimbalista a houslista. Segedínskou specialitou ovšem není segedínský guláš (to je český název), ale rybí polévka (halászlé). Pod pojmem guláš (gulyás) se v Maďarsku rozumí hustá polévka. To, čemu v Čechách říkáme guláš, znají Maďaři jako pörkölt.

Foto: Katedrála v Szegedu (freeimages.com)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.